Putování na horu Říp – 4. B
Je sobota 23. března 2024 a my se scházíme ráno před sedmou hodinou na vlakovém nádraží v Táboře. Není to poprvé, ráno nemáme z Bechyně spoj, takže se naši rodiče domlouvají, kdo nás do Tábora ráno doveze a kdo nás večer vyzvedne. Tentokrát jsme utvořili skupinku 17 osob a jednoho psa. Jede nás 9 spolužáků ze 4.B, 2 naši sourozenci a 6 dospělých. Všichni se na dnešní výlet těšíme. V Praze jsme za hodinku a za chvíli nám jede směrem na Děčín další vlak. Po hodině cesty z Prahy vystupujeme v Roudnici nad Labem a hledáme turistické značky. Vydáváme se po červené, máme to na Říp asi 7 km. Zvedá se vítr a my znepokojeně sledujeme zataženou oblohu. Po chvíli začíná pršet a je to na pláštěnku. Zatím jdeme lesem, tak nám to moc nevadí. Než dojdeme na Říp, přežene se i drobné krupobití. Nahoru na horu se docela zadýcháme, ale ty vyhlídky během cesty na České středohoří jsou parádní! A jsme v cíli! Před našimi zraky se honosí bílá rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha, jak ji známe z obrázků. A hele - je tu hospoda! Rotunda počká, ale v hospůdce se zrovna uvolnilo několik stolů, takže naše první kroky na vrcholu památné hory vedou sem. Posilníme se a jdeme se podívat na vyhlídky za rotundou. Svítí slunce a obloha zmodrala, chvíli to dokonce vypadá, že jsme tu z Bechyně sami. Tak jsme to zvládli! Stojíme na hoře Říp a necháme se unášet její krásou. Zpátky do Roudnice jdeme po modré, mělo by to být zase okolo 7 km. Na roudnickém náměstí míříme do cukrárny s příjemným venkovním posezením. Máme v nohách necelých 16 km, jsou 4 hodiny odpoledne, nasedáme do vlaku a míříme přes Prahu zpátky do Tábora. Náš výlet se zdařil! Sláva, nazdar výletu!
